Volba ráže první krátké zbraně aneb Rumcajs to měl snazší

Prošli jsme úspěšně cestu vedoucí k získání zbrojního průkazu. Za pomoci internetu, zkušenějších střeleckých kolegů a třeba i manželky a dětí, které nás nadšeně zkoušely během naší snahy naučit se oněch téměř 500 testových otázek, jsme se stali, jak píše Karel Čapek „Člověkem ozbrojeným“. Vlastně ještě ne, ještě nám chybí … no zbraň přece!

Proč vybírat podle ráže

Podobně jako u aut, kde se rozhodujeme mimo jiné mezi zážehovým a vznětovým motorem, rozhodujeme se i u zbraní kromě typu a účelu, i o jejich „palivu“, neboli druhu munice či ráži, jak se také říká. Tato otázka je otázkou zásadní, zejména pro nováčka. Volba nevhodné ráže zbraně může začátečníka dokonale znechutit. Zde narazíme opět na spleť neznámých a matoucích termínů, protichůdných údajů a rad, o množství střeleckých disciplín ani nemluvě.

Teď bych asi mohl začít rozepisovat ohromného pavouka, či spíš celou pavoučí kolonii, která by nám popsala typy munice, podle: druhu zápalu, vhodnosti účelu, konstrukce a třeba i vlivu na životní prostředí … Výsledkem by byl čtenář, který prokousavše se vším tím, vypnul by třesoucí se rukou svůj počítač, na kterém to četl, a zašel raději na pivo.

Stejně jako zkušeného řidiče nedělá absolvování řidičského kursu, ale praxe, nijak jinak než střelbou se střílet nenaučíte. Cokoliv jiného, od „sušení“ až po mentální přípravu je důležité, ale jen množství cíleně a účelně vystřílené munice vás opravdu naučí střílet. Člověk který se chce naučit střílet, by si tedy měl pořídit zbraň na co nejlevnější munici, aby mohl střílet co nejvíce. Současně by to měla být munice odpovídající disciplíně, které se chce sportovně věnovat – nebo dostatečně výkonná ohledně praktického využití, pokud chceme zbraň nosit na sebeobranu.

Nejnákladnější je provoz, tedy munice

Začneme tedy ekonomikou. Návštěva střelnice trvá většinou hodinu, zde zaplatíme asi 150-200 Kč za pronájem stavu, cca 50 Kč za záslepky, terče, sluchátka a podobné náležitosti, nemáme-li vlastní, a vystřelíme asi tak 100-150 ran. Pokud nevlastníme zbraň a na střelnici si jí půjčujeme, je to dalších asi 150 Kč navíc.

Dopočítali jsme se tedy částky 250-400 Kč za tréninkovou jednotku – ale bez munice! A je to právě cena munice, která dokáže rozpočtem za návštěvu střelnice vysloveně zamávat. Pokud vystřelíme za hodinu 125 ran, a střílíme-li malorážnou pistolí, tedy zbraní v ráži 22 LR, můžeme počítat s nákladem 1 Kč/rána. Ale můžeme také použít speciální výběrové střelivo, které je pro některé špičkové disciplíny nezbytné, a naším rozpočtem zahýbá údaj třeba i 8 Kč/kus. To by pak mohlo znamenat i částku 1.000 korun za munici na jednu návštěvu střelnice. Tento článek je ale pro začátečníky, ne pro výkonnostní sportovce mistrovské třídy.

Co pořídit

V jaké ráži si tedy pořídit svou první zbraň? Pokud nejsme držiteli ZP skupiny „E“ a nechceme zbraň ve smyslu zákona nosit, ale chceme si jen užít co nejvíce radosti ve formě dělání dírek do papíru, pořídíme si klidně zbraň (lhostejno zda pistoli či revolver) v ráži 22LR.

Na trhu je velký výběr zbraní nových i použitých. Od sportovních speciálů, až po levné začátečnické zbraně, které třeba i napodobují vzhledem a ovládacími prvky velké služební zbraně a umožňují se dostatečně vyřádit. Tyto zbraně se dají s přimhouřením obou očí použít i pro sebeobranu – ale zde pozor, spolehlivost samonabíjecích zbraní na náboje s okrajovým zápalem bývá někdy problematická. Také co se účinnosti a vhodnosti „dvaadvacítek“ pro sebeobranu týče, rozpoutá se čas od času na střeleckých fórech ohromný flame, většinou podnícený nějakým článkem z Temného území …

Co vybrat mezi pistolemi

Chceme-li zbraň (teď myslím samonabíjecí pistoli), použitelnou pro sebeobranu a akční sportovní disciplíny typu LOS, IDPA, nebo IPSC je to složitější. Zde bych ale díky ceně jednoznačně doporučil pro začátek zbraň ráže 9 Luger (také označovanou 9 Para). Průměrný náboj této ráže stojí kolem 4 Kč/kus. Takže při 125 ranách vystřelených na střelnici za jednu návštěvu, náklady nijak extrémně nevzrostou, zejména ve srovnání s cenou ostatních nábojů, ať již menších či větších ráží.

Poradil-li vám váš soused který celý život „sloužil“, lhostejno kde a komu, že pro vás stačí „sedmpětašedsátka“ která se dá koupit už za „dva“, má sice pravdu v tom, že ušetříte asi 6-7 tisíc Kč, oproti komisní „devítce“, ale získáte zbraň na náboj, který je asi o 1,5 Kč/kus dražší. To je 200 Kč na jednu návštěvu střelnice. Přitom jít střílet jednou za měsíc je nutné minimum pro naučení a udržení nejen střeleckých schopností, ale i bezpečnostních návyků.

Máte-li zbraň v trezoru, a jdete-li navštívit střelnici jednou za rok, jste na cestě k problému. Stejně jako řidič, který vytáhne své auto z garáže jednou za čtrnáct dní při cestě na chatu. Za optimální považuji dvě a více návštěv střelnice za měsíc. Pak to ale jsou o 400 Kč měsíčně vetší náklady, za rok to je skoro 5.000 Kč navíc, a za dva roky se vaše úspora z pořízení levnější a menší zbraně rozplyne vniveč. Hlavně se nenechte zviklat argumenty typu: To je pro tebe ( většinou takový rádce říká pro „tebe“ ale myslí tím pro „civilistu“, znáte to, jednou policajt, navždy policajt), moc velký, těžký, drahý. Vím, že může být pro někoho problém tahat sebou na opasku skoro kilové závaží, ale s „malou“ pistolí se prostě střílet nenaučíte, nebo jen velmi obtížně.

Co vybrat mezi revolvery

Je tu ale ještě jedna skupina zbraní kategorie „B“, která přichází do úvahy, a to jsou revolvery. Revolver je opakovací krátká zbraň, opatřená válcem, v jehož komorách jsou umístěny náboje (hlavně tomu proboha neříkejte bubínek). Diskutovat, zda je lepší si pořídit revolver nebo samonabíjecí pistoli, pak můžeme kdykoliv s kýmkoliv až do omdlení, bez jakéhokoliv výsledku, takže pokud jste se rozhodli pro revolver, proto že se vám líbí, budiž vám přáno a tečka.

Revolvery používají pestrou škálu střeliva. Na rozdíl od samonabíjecích pistolí, které většinou používají střelivo s „drážkou“, revolvery vetšinou používají střelivo s „okrajem“. To však není pravidlem. Co se týče ráží pro revolvery, zde můžeme začít od nám již známého 22LR a skončit u monstrózního 500SW s cenou snad někde kolem 100 Kč/výstřel! Dělají se i flobertkové revolvery, které jsou volně dostupné od 18 let bez ZP, ale to jsou jen hračky …

Pro použití 22LR v revolveru pak platí totéž jako u pistole. Výhodou může být, že některé modely mají výměnné válce v ráži 22WMR. Takovou zbraň lze pak použít pro sebeobranu mnohem lépe. Pokud chceme zbraň větší ráže a výkonu, musíme počítat s nárůstem ceny za munici.

Jsou i revolvery v ráži 9 Luger a i v jiných pistolových rážích, těch je však málo, potřebují většinou „klipy“ pro umístění nábojů a jejich výhody se projeví hlavně u speciálních akčních disciplín (IDPA,IPSC,LOS). Typicky to jsou zbraně jako Astra Police (už nevyráběná, firma neexistuje), nebo SW 625 v ráži 45ACP. Co se týče revolverů Astra, některé měly univerzální vývrty vhodné i pro ráži 357, pak je ovšem problém, s ráží 9 Luger, která má standardní průměr vývrtu o 0,05 mm menší a nejlépe je přebíjet a „vyladit” náboj přesně na zbraň, což ovšem už vyžaduje jisté zkušenosti.

Klasický revolver ale používá nejčastěji náboje 38 Special nebo 357 Magnum. Ty jsou také nejdostupnější a nejlevnější z revolverových nábojů se středovým zápalem. Jejich cena se ale pohybuje od 6 Kč/ks výše. Musíme tedy počítat s nárůstem provozních nákladů oproti pistoli v ráži 9 Luger. Z druhé strany je náboj 38/357 ideálním pro přebíjení.

Přebíjení je proces, kdy použijeme vystřelenou nábojnici jako polotovar k výrobě nového náboje. Pokud začínáte se střelbou, nevyhazujte použité náboje (snad jen kromě některých, které se obecně nepřebíjejí,jako 22LR), je to cenná komodita. Revolveráři jsou obecně větší hračičkové než pistoláři, takže i k přebíjení mají blíže.

Závěrečné shrnutí a doporučení

Pistole: Jako nejvhodnější „velkou“ zbraň pro začátek považuji zbraň služební, nebo kompaktní velikosti (subkompakt už ne) v ráži 9 Luger. Oproti jiným rážím se středovým zápalem představuje úsporu od 1,5 Kč výše. Typicky kolem 5.000 Kč za rok.

Revolver: V případě revolveru platí v zásadě totéž o ráži 38/357. S možností použít ráži 45acp. V obou případech ale bude žádoucno přebíjet. Jak 45ACP tak 38/357 jsou na přebíjení velmi vhodné.

A hlavně – pokud nemáte v úmyslu střílet více než jednou za měsíc, ani si zbraň nekupujte. Náklady na provoz zbraně po dobu její životnosti jsou několikanásobně vyšší než její cena, bez ohledu na její ráži.

Pokud jste se rozhodli ke koupi zbraně, doufám že vám tento článek pomůže vyvarovat části těch nejčastějších chyb.

Be Sociable, Share!
Označeno v Pro začátečníky Označeno s: , , , , , ,
0 comments on “Volba ráže první krátké zbraně aneb Rumcajs to měl snazší
1 Pings/Trackbacks pro "Volba ráže první krátké zbraně aneb Rumcajs to měl snazší"
  1. […] už jsem se zmínil zmínil v článku o munici, patří věty tohoto typu do zlatého fondu repertoáru radilů, většinou bývalých policistů. […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*