Jedna známá, poté co si pořídila jako zbraň ČZ 75, jako první komentář slyšela snad už klasickou větu. „Co sis to koupila, vždyť to je na tebe velký“.
Jak už jsem se zmínil zmínil v článku o munici, patří věty tohoto typu do zlatého fondu repertoáru radilů, většinou bývalých policistů. Nic proti naší čacké policii, to opravdu ne, jako každý správný střelec razím heslo: „Podporujte svého šerifa.“ A znám ze soutěží i střelnic mnoho policistů, na jejichž rady se mohu spolehnout.
Ale ani policisté nejsou neomylní a poznatky o střelbě, které mnozí „staří zbrojnoši“ nabývali v době, kdy strážili socialismus a mír, se přece jen poněkud změnily. Mimochodem mentalita policistů ani tak moc ne. Netvrdím sice, že si současné heslo „Pomáhat a chránit“ všichni vysvětlují jako “Prudit a měřit“, to bych si nedovolil, ale stejně vám doporučuji každou radu policisty zkonzultovat ještě s právníkem, popřípadě s nějakým jiným odborníkem z daného oboru. To se velmi často týká rad ohledně nutné obrany, krajní nouze a tak podobně.
Ale o tom tento článek nebude, je to článek o volbě velikosti, nebo chcete-li velikostní varianty krátké kulové zbraně.
Kdy není na výběr
Pochopitelně ne vždy máme na vybranou. Pro sportovní střelbu jsou rozměry zbraní a jejich vybavení často dost úzce předepsány. To se ale týká disciplín jako: libovolná a standardní pistole, velkorážová pistole, nebo některých disciplín IPSC, kde jsou například rozměry dány normovanou krabicí, kam se musí zbraň vejít a tak podobně.
Malé ohlédnutí za municí s důsledky na výběr velikosti zbraně
Dnes se ale budeme bavit o zbraních kategorie „B“ služebního typu a jejich výběru ohledně jejich velikosti, nositelnosti a vhodnosti pro začátečníka. Jen připomenu, že v minulém článku jsem jako nejvýhodnější ráži první zbraně doporučil 9Luger pro samonabíjecí pistoli a 38.Special/357 Magnum pro revolver. Cenově výhodnější variantu, volbu zbraně v ráži 22LR, jsem sice úplně nezavrhl, ale nejsou to skoro nikdy zbraně tak výkonné, všestranné a spolehlivé, aby byly dostatečně univerzální.
Náboj 9L je ale už nábojem poměrně výkonným. Sice ne až tak, aby se jej musel začátečník bát, ale dostatečně na to, aby významně ovlivnil jak konstrukci zbraně (neboli u samonabíjecích pistolí půjde většinou o zbraň s uzamčeným závěrem), tak i volbu její velikosti, co se ovladatelnosti a uživatelského komfortu týče. V zásadě platí, že čím má zbraň nebo její varianta v dané ráži delší hlaveň a rukojeť a čím je její hmotnost vyšší, tím méně „kope“.
Tady doporučuji zavzpomínat na hodiny fyziky, vyprávění o principech akce a reakce, vzorečky pro energii a hybnost. Pochopitelně že konstruktéři umí divy. Vhodnou kombinací dílů a vzájemným vyladěním soustavy zbraň – munice lze dosáhnout téměř zázraků, ale to už jsme úplně jinde, co se týče prostředků a i zkušeností střelce.
Pokud si tedy nebudeme hrát s laboracemi, vratnými pružinami, dynamickým a statickým vyvážením pohyblivých částí, platí, že větší zbraň stejné konstrukce a ve stejné ráži je klidnější a uživatelsky co se střelby týče přívětivější. Z druhé strany je těžší zbraň hůře ovladatelná a nositelná.
Full Size nebo Subcompact?
Většina výrobců to řeší tak, že své zbraně vyrábí v několika velikostech, typicky ve velikostech Full Size(služební), Compact a Subcompact . Toto rozčlenění závisí jen na vůli výrobce, takže jej prosím berte jako orientační. Více vám napoví prostudování katalogů. Mimochodem při studiu katalogů pozor na některé reklamní a marketingové úlety, někdo měří délku hlavně se skluzavkou, někdo bez, jiní měří délku celé zbraně mezi svislicemi, jiní třeba jen délku závěru (Glock). Výhodou tohoto rozčlenění do velikostních řad je zaměnitelnost některých dílů, zejména možnost použití větších zásobníků i v menších modelech (obráceně to většinou nejde).
Po vlastních zkušenostech doporučuji pro začátečníka zbraň minimálně v kompaktní nebo semikompaktní velikosti. Pochopitelně že služební plná velikost bývá ještě vhodnější.
Moderní zbraně jsou vyráběny nejen z oceli, ale i s použitím moderních plastových polymerů (Glock, HK, některé ČZ a jiné), nebo je na výrobu rámu zbraně použita lehká slitina (ČZ, Beretta, SIG….). Tím lze dosáhnout u zbraní podobné velikosti hmotnostního rozmezí od více jak 1kg až do cca 700g.
Zbraň subcompactní, nebo dokonce microcompact, je už hůře ovladatelná a díky krátké záměrné neukazuje dostatečně chyby střelce a vyžaduje větší pečlivost při míření. Dále je nutno vzít v úvahu, že zbraně s polymerovým rámem většinou lépe tlumí vibrace vznikající při výstřelu. Je tedy možné, že při výstřelu z „plasťáku“ budeme mít lepší pocit než při střelbě z ocelové varianty. Jednoduše musíme chodit po střelnicích a zkoušet. Určitě se najde dost střelců ochotných zapůjčit svou zbraň a poradit.
Jak je to u revolverů?
Podobná je situace u revolverů. Nezvolíme-li revolver v pistolové ráži, bude se pravděpodobně jednat o zbraň na náboje 38/357.
I revolvery se vyrábějí v různých velikostních variantách a pochopitelně se liší i typem a kvalitou materiálu. Polymery se sice pokud vím nepoužívají, ale co se týče kovových materiálů, nalezneme zde prakticky vše od zinkohliníku přes slitiny scandia a různé druhy titanu až po klasickou ocel. Zinkové slitiny používají levné výrobky, jako byly některé německé revolvery HW, původní výrobky českých firem Kora (Kroko) a Alfa.
I když jsou tyto zbraně poměrně dostupné a levné, nelze je doporučit jako první zbraň pro začátečníka. Jak jsem uvedl již dříve, pro začátečníka je nejdůležitější střílet a to co nejvíc, minimum je tak 1500-2000 ran ročně, raději více.
Zbraně ze zinkové slitiny, obzvláště zakoupené z druhé ruky, nemusí takový provoz dlouho vydržet. Co se týče koupě nových zbraní, tak Alfa a snad i Kroko vyrábí i ocelové verze svých revolverů v rážích 38/357. Na druhou stranu lze jistě nějaký zachovalý revolver z tohoto „zinkoklihu“, jak je někdy materiál rámů trochu ironicky nazýván, používat jako zbraň „pro jistotu“ třeba do nočního stolku.
Dalšími zástupci ocelových a i kvalitních lehkých revolverů na našem trhu jsou výrobky firem Smith & Wesson, Manurhin, Ruger, Taurus a Dan Wesson (ten asi pouze ocelové typy). Občas můžeme narazit na revolvery od již neexistujících firem Astra a Llama (Španělsko).
Dalšími modely mohou být i výrobky firmy Colt, ale ty jsou dnes již spíše jen kuriozitou pro fajnšmekry a fandy této značky. Colt prodělal dlouhou cestu slávy i pádů, dnes je to již jen stín kdysi největší a nejmodernější zbrojní firmy světa. I z taktického a sportovního hlediska lze považovat revolvery Coltovské koncepce za méně výhodné než revolvery vyráběné zbytkem světa. Slavné a dnes již téměř legendární české revolvery ZKR jsou již bez ohledu na typ také pouze sběratelskou záležitostí.
Co se týče volby velikosti zbraně, je to podobné jako u pistolí. Jako první zbraň lze nejvíce doporučit revolver se čtyřpalcovou (102 mm) hlavní. Kapacita válce revolverů je omezená, typicky na 5-8 ran. Pětirané jsou většinou kapesní modely, novější a modernější modely jsou dost často sedmi a osmirané, ale upřímně řečeno mnoho revolverářů preferuje klasické „šestiraňáky“.
Také ohledně lehké slitiny byl bych opatrný, dvoupalcový „pětiraňák“ o hmotnosti pouhých 350 gramů se dobře nosí, ale vystřelit z něj najednou více než deset ran je utrpení. Je to zbraň jen pro obranu, ne pro hodinovou střelbu v kuse. Revolver je, a to si musí uvědomit i ti největší fandové „točivců“, ve své podstatě zastaralá zbraň. Jeho faktické výhody jsou v době moderních pistolí a spolehlivého střeliva oproti pistolím velmi malé.
Jenže to můžeme říci například i o mnoha motocyklech a kolik jich existuje různých druhů, odlišných svou vnější formou bez ohledu na praktičnost. Pomineme-li velké revolvery na lov a speciální sportovní disciplíny, je revolver použitelný na sebeobranu nebo do divočiny proti dravé zvěři, ale jako zbraň do války bych si raději vzal moderní pistoli. Pokud však preferujete spíš hodnoty pocitové než měřitelné a exaktně vyjádřitelné, jste romantici a hračičkové více než je obvyklý střelecký průměr, mohl by pro vás revolver být to pravé.
Revolvery jsou prostě krásné a basta!!! Rozbor toho, co nabízejí jednotlivé typy, tu dělat nebudeme, bylo by to stejně dlouhé jako u pistolí. Při vybírání se ale zaměřte také na dostupnost a existenci doplňků, zejména rychlonabíječů, či nábojových klipů. Dále na dostupnost a množství různých střenek a rukojetí, neboť snad vůbec největší výhoda revolverů je v tom, že je lze uzpůsobit na ruku dřevorubce i drobné dívenky mnohem snadněji než pistoli. A pokud už se rozhodnete podstoupit překonávání všech těch krásných nevýhod, které se revolverářům tak líbí, zauvažujte o šestipalcové hlavni. Nosí se sice trochu hůře, ale jak říká kolega s nickem Tratom: „Šestipalec je zbraň gentlemanů …“
Závěrečné shrnutí a doporučení
Čím je zbraň větší a těžší, tím méně při stejné ráži „kope“ a je vhodnější pro naučení se střelbě. Musíme však vycházet i z našich fyzických možností a schopností a to i co se týče případného nošení zbraně pro sebeobranu.
Jako první zbraň lze tedy doporučit buď pistoli s délkou hlavně od 3,5 palce (89 mm) bez ohledu na materiál, nebo ocelový šestiranný revolver s hlavní od 3 palců (76 mm). Důležité je i to, aby k zbrani existoval servis a přísun náhradních dílů.
Napsat komentář