Když kapitán Samuel Walker od Texas Rangers (ten skutečný, co začínal pod velením kpt. Hayese u Perendales a padl u Juámantla, ne ten seriálový moula, co si vždy nechá vyrazit zbraň z ruky a tak mu nezbude, než soupeře ukopat), jednal s vynálezcem Samulem Coltem o dodávce zbraní pro jeho jednotku, použil jako oslovení obrat: „Drahý Mírotvůrče, pane Colte…“ . Po letech kdy již byli jak Colt, tak i Walker ve věčných lovištích, nazvalo reklamní oddělení firmy Colt Peacemakerem svůj nejslavnější revolver….
Bohužel, odstřel pirátů, banditů a různých loupeživých Ňam-ňamů, dnes již není tak politicky korektním jako dříve a proto je občanu doporučováno, volit méně drastické způsoby obrany. Jednou z vynikajících sebeobraných pomůcek, která by neměla chybět ve výbavě dnešního gentlemana je Teleskopický obušek . Jedná se o záležitost většině našich čtenářů velmi dobře známou v současné době jsou na trhu k sehnání dva „značkové“ výrobky od firem ESP (ČR) a ASP (USA). Občas se dají koupit i jejich různé asijské napodobeniny, ty se však většinou nehodí ani jako tyčky k rajčatům.
Každý nástroj je ovšem tak dobrý a použitelný, jako je odhodlaný a zručný jeho uživatel, zúčastnil jsem se proto základního semináře pořádaného profesionálním instruktorem, abych své poněkud amatérské snažení trochu zdokonalil. Seminář je zhruba šestihodinový , bez přestávky, protože během přestávky se většinou člověk, který není zvyklý stálé námaze „rozloží“ až k nepoužitelnosti. Začínáme o deváté ráno, vybaveni pitím, cvičební obuví, obušky, v normálním civilním oděvu jaký nosíme nejčastěji. Rozcvička či spíše rozhýbání se, je více méně symbolická neboť jak říká instruktor, napohybujeme se až až.
Pomalu chodíme dokola a rozcvičujeme ruce, během toho posloucháme základní informace ohledně použití obušku. Jedná se o poměrně účinný nástroj, jehož použití by mohlo být pro postiženého i fatální, takže se s ním neútočí na hlavu, ledviny, páteř a podobně. Naopak je velmi výhodné paralyzovat útočníka bolestí po úderech např. do silně osvalených částí těla nebo kloubů. Správné použití je pochopitelně závislé na načasování, odhadu a hlavně pohybu obránce. Proto začínáme právě chůzí a postojem. Instruktor nám vysvětluje jak se nenápadně připravit na střetnutí tak, abychom nevypadali agresívně a naopak , případného agresora překvapili svojí pohotovou reakcí. Vysvětlení základního pohybu: přísun/odsun, překrok/odkrok a začínáme s prvními údery.
Překvapující, avšak logické je, že jako první zkoušíme použití obušku v zavřeném stavu. Tedy podobně jako zbraň která se nazývá Javara. Údery se vedou šikmo, zprava i zleva pod úhlem 45°. Po nácviku do vzduchu si polovina účastníků bere velké, celé tělo kryjící lapy a dělá figuranty. Po deseti úderech se střídáme. Znovu a znovu, jednotlivý úder poté nahrazujeme dvěma údery, jak z jedné strany tak i křížem, při všech druzích pohybu, které jsme už nacvičili před tím. Docela pěkně se rozehřívám, ale jak jsem špatně provedl úder, spálil jsem si o kůži lapy klouby…
Před použitím obušku v otevřeném stavu, se jej musíme naučit správně „aktivovat“, učíme se tři způsoby, použitelné dle okolností a volného protoru jenž kolem sebe máme, tedy směrem nahoru, dolů a otevření úderem na protivníka. Po otevření je nutné stáhnout obušek k rameni tak, aby koncovka rukojeti „svítila“na obličej agresora, obušek je totiž možno doplnit svítilnou, nebo pepřovým sprejem, kterými můžeme protivníka oslepit či vyřadit z činnosti. Při úderu se terče dotýká posledních 5-7 cm obušku, ne více. Po vysvětlení a ukázce opět následuje nácvik a dril s lapami. A opět se všemi variantami kroků. Přidáváme i pokrčení či podřepnutí a úder směrem na útočníkovu bližší nohu (představovanou figurantem nastavenou lapou). Systém použití je velmi prostý a zapamatovatelný, přitom však dostatečně účiný. Letmo pohlédnu na hodiny na stěně a jsem překvapen jak ten čas ubíhá. To co zde popisuji na několika řádcích, se odehrálo asi během tří hodin, kdy jsem byl neustále v pohybu a začínám to pociťovat. Ještě se učíme úder vedený za oba konce vodorovně drženým obuškem, nějaké základy sebeochrany – použití obušku na uvolnění z držení, chvilka na napití, a zkoušíme naučené různě kombinovat.
Cvičíme už čtyři hodiny, pociťuji opravdu únavu, ale jdeme do finále: Po tělocvičně se šachovitě ve dvou řadách rozmístí frekventanti kurzu s lapami a jeden probíhá kolem nich a používá různé druhy úderů, doběhne, vystřídá jednoho nosiče lapy a ten vybíhá, když si už myslím, že mám fyzicky dost, přichází změna. Nosiči lap jsou tentokrát rozmístěni do kruhu, uvnitř kruhu je polovina účastníků s obušky a a na pokyn instruktora mění směr pohybu a druhy útoků. Únava je znát, člověk občas nezareaguje na změnu správně a srazí se s kolegou, instruktoři jsou vevnitř kruhu s námi a schválně překážejí v pohybu, čímž napodobují na konfliktu nezúčastněné osoby, které nesmíme ohrozit.
Konec, sedneme si u katalogů výrobců a studujeme nabídku. Kromě obušků samotných to jsou i jiné pomůcky pro sebeobranu, třeba pepřové spreje ve tvaru přívěsku ke klíčům, které lze použít i k úderu či tlaku na citlivá místa a podobně. Pak se převlékneme a já zjišťuji, že se sotva vleču a chápu, proč se seminář konal bez přestávky. Rozseděl jsem se během chvilky tak, až si připadám jak velmi unavený důchodce. Odcházím kolem třetí odpoledne, sžitý se svým vysouvacím kamarádem o mnoho lépe, než jsem byl ještě ráno…
Napsat komentář