Tentokrát nikoliv automobil této značky, ba ani Brouk v mraveništi bratří Strugackých i když k mocnému východnímu dubisku dnes zamíříme, ale A. B. Žuk a jeho vynikající u nás kdysi vyšlé knihy.
Někomu by se mohlo zdát zbytečné zabývat se knihami, které u nás byly vydány před dvaceti lety a ještě k tomu od sovětského autora, ale není tomu tak. Ruské a Sovětské zbraně, i když nebyly třeba vždy nejvychytanější a nejpůvodnější, téměř za všech okolností spolehlivě fungovaly. Ačkoliv se za nelegální držení zbraní posílalo na Sibiř a hospodářství bylo už za cara v době války v rozvratu, existoval jak v carském Rusku, tak i v SSSR kádr vynikajících odborníků na ruční palné zbraně. Jméno S. I. Mosina zná asi každý, ti informovanější si vzpomenou třeba na V. G. Fedorova, tvůrce první zbraně kategorie „Útočná puška“ už v době první světové války. Mezi sportovními střelci, kteří se věnují klasickým disciplínám je známým a dodnes vyhledávaným autorem A.A. Jurjev.
Knihu Revolvery a pistole vydalo poprvé u nás nakladatelství Naše Vojsko v roce 1988, v devadesátých letech ji následovalo druhé, doplněné vydání. Jedná se o svým způsobem unikátní a dodnes velmi dobře použitelné dílo. Začíná době poplatným úvodem o tom, jak je za komunismu vše nejlepší a jak se soukromí držitelé zbraní v Americe vraždí mezi sebou. To se přežije, zvláště když pak následují ryze odborné texty, kde je vložen kupodivu již jen jeden citát od Engelse (který se ve zbraních opravdu vyznal) a to docela k věci, od Marxe, Lenina a Stalina nic.
Všeobecně odborné kapitoly na úvod do problematiky jsou tři, nejsou velké, ale dle mne dostačující a poměrně dobře popisující vývoj a možnosti zbraní do doby vydání (Moskva 1983).Jsou to kapitoly: Vznik pistolí a revolverů / Vznik jednotných nábojů. Další rozvoj pistolí a revolverů. Vznik a rozvoj samočinných pistolí / Současný rozvoj pistolí a revolverů. Pak již následují hlavní dvě části knihy, Část I Revolvery je uvedena krátkou kapitolou: Obecná charakteristika, kde se dozvíme základní věci ohledně konstrukce, funkce spoušťového mechanismu ,přebíjení a podobně. Pak následuje hlavní část-zbraně rozdělené dle země původu a výrobce. To je oddíl knihy, která na vás udělá největší dojem. Vynikající je zejména úroveň ilustrací. Hlavní nebo základní typy zbraní jsou zobrazeny pečlivě vyvedenými šrafovanými kresbami, jejich varianty a podtypy kresbami jednoduššími a schématičtějšími, i tak velmi názornými a věrnými. Pro mne, jako pro člověka jemuž dělá problém se čitelně i podepsat, tím získal výraz :“Práce pro vraha“ nových netušených rozměrů. Něco takového mohl vytvořit jen velmi nadaný a pro věc zapálený člověk. Obrázky jsou v přibližně 40% velikosti oproti skutečným zbraním, ke každému obrázku náleží popiska kde je uveden typ zbraně v doprovodném textu pak i několik dalších podrobností (někdy). Ale text zde opravdu je až na druhém místě. To se musí vidět, kresbám se v tomto případě fotografie nevyrovnají. Drobnou nevýhodou je řazení kapitol věnovaných jednotlivým zemím podle azbuky, k tomu se ostatně v poznámce vyjadřuje i překladatel, ale to je jen maličkost. Poslední kapitoly revolverové části knihy se věnují zbraním které se nějakým způsobem vymykají, nebo které bylo z jiného důvodu účelné uvést spolu. Jsou to kapitoly:21 Kolíčkové revolvery, 22 Revolvery „Bulldog“ a jejich varianty, 23 Revolvery „Velodog“, 24 Napodobeniny systému Smith & Wesson a 25 Revolvery smíšených konstrukcí.
Část II pistole má podobnou strukturu jako Část I. Po krátké úvodní kapitolce následují Základní vzory pistolí (kapitoly 26 až 55).Popisky k obrázkům tentokráte kromě vzoru či názvu zbraně uvádí i ráži. délku. délku hlavně. hmotnost . princip činnosti / princip uzamčení . 56.kapitola je věnována zbraním neznámých výrobců, napodobeninám a podobně. Opět je vše velmi precizní a kvalitní.
Jako lahůdka na závěr jsou v knize přílohy, které se věnují principu činnosti zbraní, systémům uzamčení samonabíjecích pistolí, kresby porovnávající velikost většiny sériově vyráběných nábojů pro krátké zbraně,tedy úplný poklad i pro ty kteří se potřebují poučit o funkcích zbraňových mechanismů jako takových. Nakonec je zařazena poznámka překladatele, kterým byl PhDr. Vladimír Dolínek a rejstřík. Na rozdíl od toho co nám předvádějí dnešní „takypřekladatelé“ se pan Dolínek zhostil svého úkolu na výbornou. Knihu lektoroval PhDr. Miroslav Šáda Csc. Možná že někomu by texty mohli připadat poněkud roztříštěné, někdo by volil i jiné rozdělení „obecných„ kapitol a podobně, to jsou však jen drobné chybičky na kráse.
A protože jsem uvedl, že článek je o knihách A. B. Žuka, tak teď ještě krátce o té druhé, ta se jmenuje Pušky a samopaly a zcela neočekávaně :-) , se zabývá dlouhými vojenskými zbraněmi. Vydalo ji opět Naše Vojsko v r. 1992 .Popisuje vývoj a typy vojenských dlouhých zbraní od doby kdy došlo k nahrazení černého střelného prachu bezdýmým, až do současnosti. Stejně jako v předchozí knize i zde jsou zařazeny kapitoly ohledně principů činnosti a historie vývoje zbraní. Logicky je hlavní část knihy po úvodních kapitolách rozdělena do částí:
Část I Pušky se dále dělí na Opakovačky a Samonabíjecí a plně samočinné pušky. Část II se jmenuje Samopaly a Část III Útočné pušky. Každá část je uvedena kapitolou: Obecná charakteristika, po ní následují Základní vzory, tedy jednotlivé vzory zbraní jsou opět řazeny abecedně, tedy v tomto případě azbukoidně dle států. Každá část je ukončena tabulkou takticko-technických dat. Pak následují v závěru knihy přílohy, ta první je věnovaná nábojům, druhá nabíjecím rámečkům a páskům a třetí bodákům. Tu považuji za velmi užitečnou,protože umožní i laikovi alespoň přibližně určit typ bodáku a zbraně pro kterou byl určen. Nakonec poznámky překladatele a rejstřík. Psát o knize více, by znamenalo jen opakovat výše napsané. I když jsou kresby procentuálně ke svým vzorům mnohem menší než u předchozí knihy, přesto mají neuvěřitelnou vypovídací hodnotu. Mnohé dnešní publikace s fotografiemi na křídovém papíře nesahají „Žukovi“ ani po kotníky. A často neuvěřitelně „odfláknutá“ práce překladatele a redaktora, to spolu s počítačovým zpracováním zdeformovanými fotografiemi jen dorazí. Neváhejte tedy, pokud na ně v antikvariátu narazíte, vyplatí se vám.
Napsat komentář