Jak na odlévání střel

Když zvládneme přebíjení s použitím kupovaných střel, můžeme se trochu odvázat a pokusit se o jejich vlastní výrobu. Povíme si něco o tom jak zvolit nejvhodnější střelu pro daný náboj, podíváme se na nástroje k lití kulí a dostaneme se samozřejmě i k radám jak si střely vlastně odlévat.

Základní věc, kterou si musíme ujasnit, je jakou střelu chceme sami odlévat, přesněji řečeno, jaký tvar a hmotnost střely nejlépe vyhovuje zbrani, kterou používáme, popř. jaká střela je nejvhodnější pro daný náboj a střeleckou disciplínu, které se věnujeme. To není úplně jednoduchá otázka a zde bych doporučil se porozhlédnout kolem sebe a vyzkoušet, co používají střelci v okolí. Špatná volba nám může velmi snadno zkazit požitek ze střelby a připravit mnohá zklamání při přebíjení.

Každopádně bych doporučil nejprve dobře zvládnout technologii přebíjení nábojů z nakoupených komponent (v tomto případě zápalek, prachu a střel) a teprve po nějaké době se pustit do lití.

Základní surovinou pro lití střel je olovo. Není ovšem olovo jako olovo. Pro střely používané v nábojnicovém střelivu s bezdýmým prachem je vhodnější olovo s vyšší tvrdostí. Naopak olovo vyloženě měkké (např. vodovodní trubky) je vhodné pro kule do zbraní na černý prach.

Praxe ukázala, že ideální výchozí surovinou – levnou a vyhovující tvrdosti – jsou použitá olověná závažíčka pro vyvažování automobilových kol. S pomalejším prachem není nutné další legování slitiny – např. tiskařskou liteřinou nebo cínem.

Se závažíčky je sice trochu více práce – je nutné přetavení a přečištění slitiny, slitina se musí zbavit ocelových spon apod. Následně z takto přečištěné taveniny odléváme ingoty. Nicméně olověná závažíčka se stávají těžko dostupnou surovinou a tak jsme stále častěji odkázáni na jiné zdroje surovin.

Kdo si na to netroufne, tak může získat hotové ingoty olova v prodejně s přebíjecími potřebami. To ovšem něco stojí a výsledný finanční efekt se poněkud vytrácí.

Pro vlastní tavení olova jsou vyráběny speciální elektrické tavící pícky s termostatem, různých provedení a různého výkonu. V těch se pak taví ingoty a lije se z nich tavenina do kokil – licích kleští. Pro přečištění slitiny (např. ze závažíček) bych doporučil použít propan-butanový vařič a např. zednickou fanku – pícku bych tímto sajrajtem neznečišťoval.

Tavení je nutné provádět v dobře větrané místnosti – nejlépe s odsáváním zplodin, nebo ve volném prostoru. Především první fáze čištění slitiny vydatně kouří.

Je nutné si uvědomit, že výpary olova jsou TOXICKÉ !!!

Doporučil bych proto vybavit prostor, kde budeme odlévat, např. starou kuchyňskou digestoří s funkčním odsáváním a vývod směrovat někam, kde zplodiny nenadělají škodu.

Přehled nástrojů k lití kulí

Na tomto místě bych se pokusil uvést alespoň základní přehled nářadí k lití olověných kulí a jejich finální úpravě.

V první řadě to jsou elektrické tavící pece. Propan-butanový vařič pomineme, ten snad každý zná.

V zásadě jsou dva typy pícek. Jednak jednoduché pece s termostatem, ve kterých tavíme ingoty olova a příslušnou naběračkou lijeme taveninu do kokilky. Tato pec je také vhodná k přetavení základní olověné suroviny na ingoty. Ale k tomu stejně poslouží zmíněný plynový vařič a příslušná nádoba – pozor na hliník, ten se může na plynu propálit, je tu velké nebezpečí popálení roztaveným kovem.

Dále to jsou poměrně propracované pícky s výpustným ventilem ve dně. To je velmi užitečné zařízení, urychlí to práci – nepotřebujeme naběračku, tavenina se lije ventilem přímo do kokilky.

Různá provedení pícek s vypouštěcím ventilem

Dalším, naprosto nezbytným zařízením, jsou licí kleště – čili kokilky. O kleštích jsem se již zmínil na jiném místě, ale pro úplnost pár větších obrázků:

Dále k lití použijeme drobné pomůcky jako naběračky, formy na ingoty apod.

Pro finální úpravu střel potřebujeme kalibry, popř. mazací a kalibrovací lis pro mazání střel voskem do drážky.

mazací a kalibrovací lisy

Ke kalibraci střel kalibry LEE nám postačí jednoduchý jednooperační lis. Kalibrujeme tak střely mazané tekutým lubricantem, převážně s mikrodrážkami. Vlastní kalibr je velmi podobný přebíjecí matrici.

Sincitimanovo doplnění: Zde bych Ledu poopravil – jak je z fotky vidět, lze takto kalibrovat – a hlavně Lee Liqid Aloxem mazat – i klasické střely s klasickými drážkami, pro které by bylo jinak třeba použít o dost složitější a dražší mazací matrice (vlastně mazacích lisů) pro použití tuhých vosků. Nevýhodou je ale dost nepříjemná kouřivost Lee přípravku. Dokonce dle zkušeností některých lidí je lepší Lee střely s mikrodrážkami nekalibrovat. A já osobně jsem jejich používání zavrhl …

Pokud jsem na nějaké udělátko zapomněl, tak se omlouvám. Na závěr lze říci jen to, že k lití kulí nezbytně potřebujeme snad jen kokilku. Tavení zvládne bez větších problémů plynový hořák, ostatní pomůcky si s trochou invence sami vyrobíme. Kvalitní pec s ventilem ovšem rozhodně k zahození není.

Související odkazy

Be Sociable, Share!
Označeno v Návody Označeno s: , ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*