Budeme mít možnost se ve válce sami bránit?

war

Ve světě momentálně hoří několik konfliktů, ať už ty na kilometry vzdálenější a brutální v Iráku, Sýrii, Gaze a Lybii nebo několik hodin jízdy autem blízký, neméně krvavý konflikt, na Ukrajině. Kilometry už dnes nejsou rozhodujícím faktorem, propaganda může zasít sémě nenávisti třeba hned vedle vás, tyto konflikty jsou tak pro nás velmi naléhavé ve všech případech. Nejeden z nás co máme doma zbraň jistě zapřemýšlel jestli by měl šanci se bránit a hlavně jestli by byl schopný to udělat. Přecejen bránit se osamělému opilci s nožem nebo více střelcům s AK47 je jiná káva.

Vraťme se ale k válečným konfliktům. Nechala by nám naše vláda možnost se efektivně bránit? Museli bychom odevzdávat zbraně a poslušně čekat co přijde? Nevím, na tuto otázku je velmi těžké odpovědět, protože jinak to může být u sociálních nepokojů, zejména protivládnch, kde jistě bude v zájmu vlády obyvatelstvo odzbrojit. Jinak při otevřeném konfliktu, kdy sice může být vydáno nařízení, abychom zbraně odevzdali, ale pokud by se už konflikt rozhořel bylo by to spíše technicky špatně proveditelné.

Typickým příkladem může být třeba takový „válečný blackout“, kdy na několik dní vypadnou dodávky elektrické energie. Zhroutí se zásobování potravinami, vodou, teplem. Základní lidské potřeby zůstanou neuspokojené a to je okamžik, kdy se ztrácí poslední morální zábrany a nastupuje síla. Vždyť kdo by nechtěl nasytit sebe a své potomky, základní to pravidlo přežití. Vzhledem k tomu, že by spadly i centrální registry a hlavně ty elektronické :), policie by jisto-jistě řešila jiné problémy než objíždět majitele ZP a chtít po nich zbraně. Dovolat by se jim nešlo a jinak je svolávat a vynucovat si na nich právo by bylo velmi problematické, už jen kvůli chaosu, který by nastal.

Naopak zejména v ulicích větších měst by bylo velmi výhodné mít alespoň nějakou střelnou zbraň v dosahu. Sice by taková kořist byla velmi cená a stala by se jistě cílem mnoha pobertů, ale popravdě řečeno je to pořád nejlepší jízdenka pro rodinu na cestu z města. Dostat se pryč totiž bude velkou devizou a ucpané ulice budou nahrávat spíše těm na špatné straně barikády. Na venkově bude přeci jen bezpečněji, jednak jsou zde dostupnější základní zdroje jako je voda nebo potraviny, ale teké máte přecejen větší ponětí o tom kdo je vaším sousedem. Je celkem také rozumné předpokládat, že na venkově je více nimrodů z brokovnicemi a lidí spolehajících na ochranu, zdraví a majetku vlastními silami. Myslivecký strýček bydlící na statku zvícího tvrze je jasně dobrou volbou. Existují dokonce i kurzy, kde se dá naučit jak se v takových situacích chovat.

Bezezbytku snad všichni si přejeme být více připravení než bude reálně potřeba, protože když nás takové situace nepotkají bude to to nejlepší řešení. Nechci v nikom vzbuzovat paranoidní nebo panické stavy, ale je vždy dobré mít na paměti to co už znali naši předci, že štěstí přeje připraveným. A to že se takovým heslem řídili, dokládá samotná naše existence.

 

Be Sociable, Share!
Označeno v Komentáře, Události, Vojenství, Zajímavosti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*