Porovnání Hornady LNL AP a Dillon XL 650

Vzhledem k tomu, že spousta začínajících či již zkušených přebíječů řeší při koupi víceoperačního lisu otázku zda koupit Hornady LNL AP nebo Dillon  XL 650, rozhodl jsem se sepsat klady a zápory obou lisů, které jsem poznal při používání obou strojů a porovnat je. Na každém lisu jsem přebil cca deset tisíc nábojů ráže 9mm Luger. To si myslím že už je vcelku dostatečné množství k tomu, abych mohl o lisech něco objektivně sepsat. Na oba testy jsem použil stejné matrice Lee set čtyř s žehličkou.

Montáž a uchycení lisu

Hornady má pro uchycení ke stolu dva otvory v zadní části podstavy. S jejich pomocí lze uchytit lis velice pevně šrouby odpovídajícího průměru a délky. Toto řešení však klade zvýšené nároky na tuhost stolu, který je nadměrně namáhám pouze v zadní části.

Dillon má v základně otvory čtyři – dva v vzadu a dva v předu. Toto řešení umožňuje využití zvýšené montáže lisu. Výhoda zvýšené montáže tkví v možnosti přebíjet vestoje u  standardně  vysokého  stolu. Lis je možné přišroubovat šrouby nebo vruty. Tuhost spojení je dostatečná.

Uložení matric

Hornady má matrice uloženy v bajonetových objímkách. Tento systém  umožňuje  vyndání  a následovné  zandání jakékoli matrice nezávisle na ostatních. To je  velká výhoda při vysýpání prachu z prachovače. Jednoduše se vycvakne prachovač z lisu a přesype se prach zpět do nádoby k tomu určené. Na druhou stranu se mi stávalo, že se právě objímka prachovače občas povolovala. Jednou mi prachovač málem spadl na zem. Vyřešil jsem to omotáním objímky lepicí páskou, a tím ji jakoby utěsnil na vymezení vůle.

Dillon má matrice uloženy ve výměnné hlavě. Ta se zasouvá do lisu z boku. Proti vertikálnímu posunu je jištěna perem a drážkou. Horizontálně dvěma kolíky. Toto řešení umožňuje velice rychlou konverzi ráže výměnou hlavy za hlavu. To samozřejmě platí pokud máme na každou hlavu i vlastní prachovač. Když chceme vysypat prach z prachovače tak povolíme ovládací táhlo prachovače a vyndáme celou hlavu. Poté prach přesypeme do nádoby k tomu určené. Oproti Hornadymu je tato operace cca o šest sekund delší.

Pro konverzi ráže je podle mého názoru matricová hlava vhodnější. Pokud se chystáme přebíjet jen jednu ráži jsou lepší bajonetové objímky. Například když se zlomí vypichovací jehla, tak lze matrici jednoduše vycvaknout z bajonetu a jehlu vyměnit. U Dillonu je nutno matrici z hlavy vyšroubovat. Pokud použijeme na matricích aretační  matky s červíkem proti povolení, není problém matrici vyšroubovat a našroubovat zpět aniž by se změnilo nastavení matrice.

Prachovač

Hornady má prachovač s plynule stavitelnou otočnou dutinou. V základní verzi se prachovač dodává s dutinou pro puškové náboje. To může u pistolové velikosti navážky dělat problém z přesným dávkováním malého množství prachu. Je navíc nutno dokoupit válec pro pistolové náboje a k tomu regulační šroub. To ovšem není zanedbatelná investice. Dále je nutno si do prachovače udělat vložku proti statickému tlaku prachu, jinak bude při různých sloupcích prachu dávkovat různě!

Prachovač je poháněn zdvihem lisu pomocí pákového mechanismu. Při každém náboji je tedy nutné zvednout váhu poměrně těžkého prachovače, což přispívá k rychlejší únavě. Náhon otáčení dutiny se seřizuje pomocí posuvné objímky na stojině prachovače podle délky náboje. Tato operace je pro začátečníka poměrně obtížná, protože se postupuje prakticky metodou pokus omyl.  A buď se to povede nebo ne. To mě přijde jako obrovská nevýhoda pro konverzi ráže. Než laborovat s prachovačem, je lepší mít na každou ráži jiný. Tím ovšem Hornady přichází o výhodu mít jeden prachovač na více ráží. A výhoda v uložení matric v objímkách se zužuje pouze na snadnou výměnu prasklé jehly a na vysypaní prachu.

K prachovači se dá dokoupit roztahovač krčku nábojnice do prachovací matrice. Ovšem tento systém se mi nepodařilo uvézt ani po několika týdnech do provozu. Jedná se o váleček vložený naprosto volně v prachovací matrici a bez dorazu. Tudíž jediný odpor, který působí  proti nábojnici a roztahuje krček, je váha prachovače.  Prachovač by se dal  spustit níž,  kdy se v horní poloze zasekne šroub prachovací dutiny o tělo prachovače, a tím získat pevný doraz pro expandér. Ovšem tímto by se extrémně namáhal chatrný náhon prachovací dutiny. A nejspíš by dlouho nevydržel. Z tohoto důvodu je nutno použít na roztažení krčku nábojnice zvláštní matrici, která zabere pozici navíc v matricové hlavě. Většina dílů prachovače je vyrobena z uhlíkové oceli bez jakékoli povrchové úpravy. Díly ve styku z prachem musí být naprosto odmaštěny. Z toho důvodu je veliký problém koroze prachovače a prachovací matrice. U tak drahého stroje je to na zamyšlenou.

Dillon používá šuplíkový prachovač s plynule stavitelnou dutinou. Prachovač je již od výrobce osazen vložkou proti statickému tlaku prachu. Jako příslušenství se dá dokoupit čidlo docházejícího prachu se zvukovou signalizací. V balení prachovače je šuplík pro pistolové i pro puškové ráže. Prachovač je velice snadno seřiditelný – jediné, co se seřizuje, je výška prachovací matrice podle ráže. V prachovací matrici je expandér na danou ráži. Tudíž není nutno používat roztahovací matrici samostatně. Při změně ráže lze roztahovač snadno zaměnit. Ovšem upřednostnil bych na každou ráži samostatný prachovač.

Dávkování prachu je velice přesné a těsné. Prach se nesype nikde kde nemá. Výhoda je niklovaná prachovací matrice i roztahovač. Tudíž po sobě všechny pohyblivé díly i nasucho krásně kloužou a nekorodují. Jediné, co mě na prachovači vadí, je zpětný náhon táhlem, které je nutno demontovat při vysýpání prachu z prachovače. Ale to není takový problém.

Zápalkovací systém

Hornady používá zápalkovací systém s trubicovým zásobníkem. Do zásobníku se zápalky přesýpají ze zobacích trubiček. Zápalka se lisuje pomocí zápalkovacíko trnu, ke kterému je zápalka přivážena pomocí šuplíčku.  Trn  se při zápalkovaní opírá přímo o rám lisu. Časem se v rámu začne od trnu vytloukat dírka, která by do budoucna  mohla způsobit, že zápalka nepůjde dolisovat.  Občas se  stane, že při několika násobném použití nábojnic je otvor pro zápalku vlivem rozklepání zadku těsný. To způsobuje odstřižení části zápalky. Tyto nepatrné špony se dostanou pod zápalkovací trn. Ten zůstane povytažený a nepustí vozíček zápalky zpět. V lepším případě je nutno zápalkovací trn demontovat a vyčistit. V horším případě se může vozíček zničit a je nutno ho vyměnit. Bohužel tato závada se podle kvality nábojnic projevuje vcelku často a znepříjemňuje život.

Dillon využívá zápalkovací systém s trubicovým zásobníkem. Do zásobníku se střely sypou pomocí zobacích trubiček. Zápalka se lisuje pomocí zápalkovacího trnu. Ten se při zápalkování opírá o výměnou ocelovou destičku. Zápalka je k trnu podávána otočným kolečkem s několika otvory v kterých jsou zápalky. Otočný pohyb kolečka zajišťuje samočistící efekt. Všechny špony se zápalek vypadávají z lisu na plastovou podložku, odkud je možné je snadno uklidit do koše. Otočné kolečko je pootáčeno pákou pootáčenou o plastový díl na rámu lisu. Plastový díl je dobré mazat vazelínou pro zmenšení tření. K zápalkovači je v základu dodávána zvuková signalizace docházejících zápalek. Zápalkovač je spolehlivý a přesný.

Podavač nábojnic

Systém  je u obou lisů naprosto stejný. Liší se pouze v drobných konstrukčních detailech a barvě. A také cenou – Hornady má systém podavače dražší než Dillon. Což ale činí rozdíl cen obou lisu jen několik málo dolarů.

Dillon při koupi samotného lisu dodává i část podavače. Jediné, co se dokupuje, je horní zásobník. To je vcelku velká výhoda, protože  do trubice se dá naházet ručně  cca 20 nábojnic  a chvilku jet jako s podavačem.

Hornady k lisu z podavače nábojnic nedodává nic. Nábojnice se dávají ručně přímo do shellplate.

Vyhození náboje z lisu

Hornady využívá pro vyhození nábojnice z  lisu  ocelovou pružinu.  Při přebíjení  ráže 9mm Luger  mi tato  část lisu  dělala největší potíže.  V Hornadym  je při použití žehlicí  matrice obsazeno všech pět pozic. Žehlicí matrice vychází tedy na poslední pozici a zde nastává problém. Vyhazovací pružina je navržena trochu nešťastně, takže spolehlivě vyhazuje náboje 9mm Luger až v okamžiku, kdy je nastavena tak, že zakrývá pátou pracovní pozici! Toto řešení tedy neumožňuje použití žehlicí matrice. Několik měsíců jsem se snažil tento systém vyladit aby fungoval i s žehlicí matricí. Za předpokladu, že by byli k dispozici naprosto dokonalé nábojnice (což je u 9mm Luger nesplnitelný požadavek) a odfrézování části boku žehlicí matrice, lze docílit  „poměrně“ velké spolehlivosti.  Ale pořád to není ono.  Pokud se  dvacet nábojů ze sta zasekne  a je nutno je vyndavat, tak to velice otravuje život. Když se k tomu zasekne ještě podavač zápalek tak přicházejí poměrně velké návaly vsteku.

Dillon využívá k vyhození nábojnice také ocelovou pružinu. Zde je pružina pod jiným úhlem vůči otvoru v shellplate a náboje i prázdné nábojnice vypadávají bez problémů a zádržek. A lze využít všech pozic v lisu.

Krabička na hotové náboje

U Hornadyho padají hotové náboje do plastové krabičky zavěšené na plechovém držáku. Krabička drží jen za zadní hranu. Proto se do ní dá nadělat pouze sto nábojů 9mm Luger. Vešlo by se jich více, ale potom hrozí nebezpečí, že krabička praskne a upadne.

Dillon má krabičku podstatně větší cca na třista nábojů 9mm Luger. Krabička leží celou plochou na stole a je zachycena na plechovém držáku. Tudíž ji není problém naplnit celou.

Aretace nábojnic s shellplate

Hornady má nábojnice v shellplate drženy  nekonečnou pružinou. Ta umožňuje vyndat náboj z lisu v kterékoli pracovní poloze. Bohužel ale způsobuje tření a tím větší odpor při otáčení shellplate. Pružina poměrně málo vydrží a praská.

Dillon má okolo shellplate rantl držící nábojnice ve správné poloze s vybráním na třech místech. Tam jsou vyndavací čepy, které po vyndání umožňují vyjmutí náboje.  V pozici zápalkovače drží náboj odpružená pacička.

Zpracování lisu

Hornady je velice robustní lis. Tudíž budí dojem veliké životnosti. V některých částech je lis podle mého názoru velice předimenzován. Lis má velký a těžký píst, který přebíječ při každém náboji zvedá. I třecí plocha pístu je mnohem větší a tím klade větší odpor. V podstatě by na dané použití stačil  píst  menšího průměru.

Velice nešťastné je na lisu použití materiálů a povrchových úprav. Lis má tuhý lakovaný rám. Ostatní díly jsou z uhlíkové oceli, která velice ochotně koroduje, protože díly nemají žádnou antikorozní úpravu. Žádné pokovení zinkem, černění – nic. V důsledku toho začne lis brzy korodovat hlavně v částech, kterých se člověk dotýká rukama – shellplate, deska lisu na které je shellplate, zápalkovač, otočný šroub prachovače atd.  Samozřejmě lze lis  konzervovat olejem  ale v místě zápalkovače a prachovače ve styku s prachem to nelze. Z pracování materiálů je čisté a kvalitní.

Dillon je velice robustní lis. Dimenzování dílů je odpovídající namáhání. Trochu méně mohlo být plastových dílů. Ty ale vydrží poměrně dlouho a v případě potřeby je lze za pár dolarů vyměnit. Ocelové díly jsou černěné, lakované, pokovené zinkem nebo niklem. Některé díly jsou vyrobené ze zinkové slitiny odolné korozi. Zpracování  materiálu je  čisté a kvalitní.

Práce na lisu:

Na lisu Hornady se pracuje  poměrně  dobře a dají se na něm dělat kvalitní náboje.  Za předpokladu že zrovna vše pracuje tak jak pracovat má, lis je vyčištěný a nábojnice kvalitní.  Bohužel  tyto ideální podmínky je velice těžké dodržet. Další problém je nemožnost použít pro ráži 9mm Luger žehlicí matrici. Což znemožňuje u olověných střel usazení a zažehlení střely ve dvou matricích odděleně. Další nevýhodou je vkládání střely v poloze č. 4, tedy před rámem (nejbližší poloha k uživateli) je tedy nutno překonávat se střelou v ruce delší vzdálenost. K lisu není žádné příslušenství jako el. signalizace stavu zápalek, kontrola prachu, kontrola množství prachu v prachovači. Pro 9mm Luger prakticky nelze použít podavač střel Kiss Bullet feeder, který musí mít vlastní matrici. Lis, ač je konstrukčně jednoduchý, je na seřízení poměrně náročný. Při výrobě nábojů na Hornadym mě přijde odpor páky lisu o něco větší než u Dillonu což je asi dáno jiným zpřevodováním lisu.

Dillon je velice kvalitní stroj na výrobu pistolového střeliva nejvyšší kvality. Práce na lisu je snadná a rychlá. Princip fungování lisu brzy pochopí i úplný začátečník.  Lis  po nákupu prakticky  stačí  přišroubovat ke stolu,  sestavit pár dílů  a něco málo seřídit. A pak už jen dělat náboje a střílet. Nemusel jsem řešit spoustu problémů se seřízením a funkcí jako u Hornadyho. Kamarád má na Dillonu najeto přes 70.000 nábojů a za tu dobu vyměnil tři plastové součástky cca dohromady za 500 Kč. Jinak lis funguje bez problémů. K lisu je dodávána spousta příslušenství  jako například  el. kontrola množství prachu v nábojnici, el. kontrola množství prachu v prachovači či el. kontrola množství zápalek a je možno použít podavač střel Kiss Bullet feeder. To vše zpříjemňuje práci na lisu.

Závěr

U mě osobně vítězí díky výše popsanému Dillon XL 650. Je kvalitněji navržený, zpracovaný a to nejdůležitější lépe se mě na něm pracuje. K Honadymu bych se už nevrátil.

• Diskuze k článku

Zdroj: přetisk z releadingu