STI LS – subcompact pistole pro skryté nošení

Přibližně před dvěma lety mě omrzelo vláčet se s full-size pistolí a začal jsem se poohlížet po něčem jiném. Vzhledem k předchozím zkušenostem jsem chtěl něco menšího a placatého. Při každodenním nošení jsem si uvědomil, že pro mě osobně komfort a skrytelnost zbraně spočívá právě v její „placatosti“. S ujasněním těchto požadavků jsem začal hledat a po nějaké době jsem skončil právě u zbraně STI LS40.

Historie mojí zbraně

LSko jsem zakoupil jako novou zbraň v únoru 2008 a od té doby jsem z ní vystřelil přes 3000 nábojů. Zhruba prvních 700 bylo tovární střelivo, zbytek přebíjenky. Ke zbrani mám čtyři originální zásobníky a nosím ji prakticky nepřetržitě ve vnitřním koženém pouzdře, šitém na míru. Ráži zbraně jsem zvolil pod vlivem ohlasů, které mluvily o lepší spolehlivosti verze v ráži .40S&W, která je také, dle odborných studií, doporučována pro obranné použití.

Technická specifikace

• výrobce: STI International, Inc.
• model: LS
• ráže: 9mm Luger (dříve také .40S&W)
• kapacita: 7+1 v 9mm, 6+1 v .40S&W (výrobce na stránkách uvádí kapacitu 6+1 pro 9mm, což je podle mě chyba. Do zásobníku, dodávaného k LS se vejde i 7 nábojů ráže .40, ale zásobník pak již nelze vložit do zbraně při spuštěném závěru)
• délka hlavně: dle výrobce 3.4″ (podle pravidel LOS naměřeno 3.3″, což splňuje podmínku pro zařazení do divize záložní pistole)
• hmotnost: 28oz (794 gramů)
• mířidla: integrovaná muška, nízké hledí Heinie
• celková délka: 7″ (178mm)
• šířka: .765” přes závěr ( 19,5mm)
• výška: 4.4″ (112mm)

(Zbraně z produkce od roku 2009 mají opět funkční záchyt závěru.)

Zásobník

Zbraň je dodávána pouze s jedním zásobníkem, který je jakýsi hybrid, jako pistole samotná. Jedná se o zkrácený standardní zásobník, který je opracován o úroveň hůře, než zbraň samotná. Na druhou stranu jsem neměl se zásobníky nejmenší problém, všechny fungují od začátku na sto procent. Do zbraně lze bez problému použít delší zásobníky z jednořadých modelů. Takový zásobník bude však z rámu zbraně vyčnívat.

STI LS – subcompact pro skryté nošení

Vzhledem k účelu, pro který byla tato zbraň vyvinuta, nelze od ní očekávat nějaké sportovní uplatnění. Dalo by se říci, že pistole svým určením konkuruje 2″ revolveru. Výhodou LSka proti minirevolveru je pak vyšší kapacita (6+1 v ráži .40S&W a 7+1 v 9mm Luger) a především ona propagovaná „placatost“ (šířka závěru činí neuvěřitelné 2cm).

Podstata zbraně vychází z požadavku uživatelů na malou plochou zbraň ve výkonné ráži a maximálně přizpůsobenou ke skrytému nošení. Největším benefitem LSka je její zmíněná šířka, která umožňuje, při použití vhodného pouzdra, velice nenápadné nošení. Samotná konstrukce zbraně je poměrně netypická. Pistole není „čistokrevná“ 1911, podstoupila množství úprav (závěr, hlaveň, uzamykání hlavně do výhozího okénka, atypický domeček bicí pružiny, vytahovač a nějaké další drobnosti).

STI LS je pistole kategorie subcompact s jednořadým zásobníkem, konstrukčně vycházející z konceptu zbraní 1911. Zbraň je v současné době vyráběna pouze v ráži 9mm (moje je ráže .40S&W). I jako low-end (nejlevnějších modelů z nabídky výrobce) této značky, je LS zpracována jako typické STIčko: precizní opracování, minimální vůle, kvalitní materiál.

Pouzdro

Samotnou kapitolou je pouzdro na zbraň. Osobně nejsem příznivcem nošení zbraně jen s klipem zastrčeným za kalhoty a to hned z několika důvodů: Za prvé to nepovažuji za bezpečné, pistole není zaručeně ve stejné poloze a není zakryt lučík – což je neoddiskutovatelně špatně. Dále je pistole náchylná k rezavění z důvodu nekvalitní povrchové úpravy. Zbraň má být dle mého názoru v pouzdře.

Ovšem sehnat vhodné pouzdro pro atypickou LS není jednoduché. V praxi se uživateli nabízí jen dvě řešení. Buď pořídíme něco, kam se pistole „vejde,“ nebo si necháme pouzdro ušít na míru. Osobně jsem zvolil druhou možnost: kožené vnitřní pouzdro KMSaddlery a nemůžu si stěžovat.

Během roku každodenního nošení jsem si ověřil, že jsem zvolil dobře. S pouzdrem jsem i trénoval a jsem s ním naprosto spokojen. I několikahodinová jízda autem mi nečiní problém. Vzhledem k tomu, že je LS celá z oceli, není zrovna z nejlehčích. Na druhou stranu z vlastní zkušenosti vím, že se někdy musím hmatem přesvědčit, zda jsem ji nezapomněl a i hmotnost, dle mého názoru, není překážkou.

Mířidla

Za zmínku stojí také mířidla, která jsou velice dobře vyřešena – především pak hledí Heinie. Muška je integrovaná a pro někoho může být její výška nedostatečná. S tím jsem však neměl problém. Se zbraní se dá bez problému zamířit a přesnost je na takového „prcka“ fenomenální. Jediné co jsem udělal, bylo natření mušky červenou barvou na modely, a musím dodat, že barva na mušce drží téměř rok bez viditelného opotřebení.

Střelba, držení, ovládání

Moje LSko je díky použité ráži při střelbě poněkud „divoké.“ Zbraň je nutné opravdu dobře držet, pak je střelba zvladatelná. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že právě díky LS40 jsem se naučil pistoli pořádně držet.

Funkce zbraně je stejná jako u jakékoliv jiné 1911ky. Rozdíly jsou především v možnosti natáhnutí závěru při zajištění a možnost stisknutí vytahovače, tím je možné vložit náboj přes výhozí okénko rovnou do komory, bez namáhání extractoru. Při manipulaci se zbraní, především pak při zmíněném nabíjení, je nutné dávat pozor, abychom se nedostali rukou před ústí. Podle vystoupnutí vytahovače, také jednoduše poznáme, zda je zbraň nabita nábojem v komoře.

Zájemce o tuto zbraň se jistě zamyslí nad tím, jak se mu bude tahle minipistole držet. Pažbička je opravdu krátká a bude hodně záležet na velikosti rukou střelce. Člověk s většími prsty si bude nucen vystačit s držením pouze dvěma prsty (bez malíčku).

Nemožnost standardního držení zbraně ovšem neznamená, že se nám bude držet špatně. Od ostatních majitelů vím, že s tím nemají problém. Druhá skupina lidí, do které se řadím já, má díky svým fyzickým proporcím výhodu v tom, že může LSko držet zcela normálně. Osobně mám spíše delší, hubené prsty, díky kterým se mi zbraň drží poměrně dobře. Jediné, na co si musím dávat pozor, je spouštění koncem posledního článku – právě kvůli dlouhým prstům mám tendenci víc prostrčit ukazováček lučíkem. Toto je pro mě subjektivně důležité právě v tom, že pokud spouštím krajem posledního článku, nestrhávám.

Pro plnohodnotný úchop je dobré používat tzv. vysoké držení, kdy máme pravý palec na pojistce a levý položený podélně pod ním na rámu. Při takovém držení, je možné pistoli bez problému zvládnout, ovšem při příliš slabém držení se dočkáme „odměny“ v podobě silného kopance. Střelba jednou rukou mi nečiní žádné potíže, ovšem je opět nutný pevný úchop.

Ovládání je díky plochému závěru bezproblémové, jenom nemám rád charakter chodu recoilmasteru (na rozdíl od klasického vratného mechanizmu nemá hladký chod a zadrhává se). Funkce pojistek je opět bez připomínek. Spoušť zbraně je tak akorát na nošení (hladký chod a odpor kolem 1,5kg). Co je ovšem velkým překvapením: LSka je pekelně přesná. Nejsem schopen posoudit, zda je to dáno vynikajícím hledím Heinie nebo konstrukcí zbraně samotné, ale z „velké“ 1911, tak přesně nenastřílím.

Zajímavostí je, že při měření rychlosti střel vystřelených z této zbraně, byl naměřený rozdíl pouhých deset stop za sekundu (přibližně 1%) proti rychlostem z 5″ hlavně. To prakticky dokazuje, že i z takovéto zbraně je možné získat energii srovnatelnou s „velkými“ zbraněmi.

LS40 z výroby nezachytává závěr ve střelecké pohotovosti. Dle výrobce byla tato funkce vyřazena právě kvůli verzi v ráži .40S&W. Zbraně ze současné produkce jsou již s neubroušeným záchytem, a také u dříve vyrobených je možné tuto funkci zprovoznit výměnou za neupravený záchyt závěru.

Závady

Jelikož se jedná o zbraň s malými vůlemi, je nutné počítat s tím, že se během prvních stovek ran zbraň zabíhá. Typickým projevem je nedovřený závěr, který je třeba mírně dotlačit do přední polohy. Zhruba po pěti stech výstřelech tento „jev“ zmizel a zbraň začala fungovat s naprostou spolehlivostí.

První úprava, kterou jsem na zbrani udělal, byla výměna bicí pružiny z důvodu vůle na kohoutu. Jednoduše jsem ucvaknul několik závitů ze standardní bicí pružiny pro pistole 1911.

První vážnou závadou, byl prasklý recoilmaster, který se během střelby rozlomil a byl nalezen pět metrů od zbraně v trávě. Posléze jsem zjistil, že mimo recoilmaster („vratný mechanizmus“ firmy STI), praskla kostka, do které zapadá hlaveň. Příčinu této havárie vidím v použití střeliva značky MFS, které v této zbraní vykazuje silný a prudký zpětný ráz. Po výměně vadných dílů jsem začal střílet přebíjené střelivo ve slabších laboracích. Nutno podotknout, že nový recoilmaster je vylepšené konstrukce, kdy je materiál v onom místě zesílen. Dá se tedy předpokládat, že se výrobce dle zkušeností poučil.

Dále následovaly drobné závady typu uvolněného hledí, kdy nepomohlo ani dotažení. Tento problém jsem odstranil jeho přilepením.

Poslední vadou na kráse je, dle mého názoru, nekvalitní povrchová úprava. Brynýr jde velice rychle dolů a odkrytý materiál má tendenci snadno rezavět, je-li vystaven vlhku. Proto je nutné dbát na pravidelnou údržbu, a pokud se zbraní zmokneme, okamžitě ji ošetřit.

Závěrečné hodnocení

Při koupi pistole STI LS je nutné předem počítat s možností zbraň podle potřeby doladit. Většinu takových úkonů zvládne i méně zručný uživatel. Osobně mě tento fakt lehce mrzí s ohledem na cenovou kategorii zbraně a pověst výrobce. Na druhou stranu, po odstranění „dětských nemocí,“ je moje LS naprosto spolehlivá a jen těžko bych našel něco lepšího v daných kritériích.

Také je nutné míti na paměti, že konkrétně tato zbraň není na nějaké masivní střílení. Hlavně ve starší verzi v ráži .40S&W, kdy je tento náboj na tak lehký závěr až příliš výkonný. Dnes bych již asi volil verzi v ráži 9mm a raději bych podstoupil větší dolaďování, abych pistoli spolehlivě „rozchodil“.

• Diskuze ke článku na fóru