Detektory kovů – co jste nevěděli a báli jste se zeptat

Detektor kovů

Detektory kovů mají v dnešním světě mnoho způsobů využití. Již dávno nepatří detektory pouze do rukou vojáků. Detektory kovů mají různé způsoby využití. Detektory často využijeme například ve stavebnictví a v neposlední řadě jde také o netradiční koníček. Protože hledání různých předmětů v zemi (mince, zbraně, munice…) zajímá stále více lidí, poprosili jsme manžele Zachovi – provozovatele specializovaného internetového obchodu http://www.detektorkovu.com, aby zodpověděli několik otázek, které by mohli zajímat každého začátečníka hledače.

Jaký je zjednodušeně princip fungování detektoru?

Detektor prostřednictvím cívky vytváří elektromagnetické pole. Pokud se v tomto poli nachází kovový předmět, detektor zaznamená ovlivnění tohoto pole a prostřednictvím zvukového nebo obrazového výstupu nás o tom informuje. Nejčastěji se pro běžné hledání používají detektory VLF, pro hloubkové hledání detektory PI (pulzní), u kterých je však minimální schopnost rozlišení kovů.

Do jakých kategorií se dělí detektory kovů?

Z uživatelského hlediska se detektory dělí především na analogové a digitální. U analogového slyšíme signál přímo jako reakci na rozladění cívky, u digitálního je signál zpracován pomocí mikroprocesoru a to nám umožňuje výstup na LCD, přesnější informace o materiálu, hloubce, velikosti apod.

Další možné dělení je na detektory pohybové a bezpohybové. Pohybovým detektor neustále pohybujeme ze strany na stranu asi jako při sečení trávy. Ve chvíli, kdy přejedeme nad cílem, detektor „pípne“ nad jeho středem. Pokud se nad cílem zastavíme, signál zmizí – detektor signalizuje jenom když zaznamená náhlou změnu v elektromagnetickém poli. Bezpohybovým detektorem vyhledáváme stejně, ale signál se zesiluje už při přibližování k předmětu, pokud zůstaneme přímo nad ním, bude znít stálý signál, jehož tón a hlasitost se mění s velikostí, hloubkou a materiálem předmětu. Bezpohybový detektor se hodí k pomalejšímu a pečlivému prohledání vymezeného úseku, detektor perfektně rozlišuje barevné kovy v záplavě železného smetí. Tyto detektory uvidíme nejčastěji v rukou archeologů. Detektorem je potřeba pohybovat v konstantní výšce nad zemí a vyžaduje přesné nastavení vlivu země. Proto se pro běžné hledání používají detektory pohybové.

Jaké druhy kovů umí detektor rozpoznat a které neumí vůbec?

U analogových detektorů se k nastavení rozlišení kovů používá ovladač diskriminace kovů ve smyslu postupného vyloučení kovů v pořadí železo, folie, zlato, bronz a na konci velké stříbrné mince. V praxi to znamená, že buď hledáme všechny kovy nebo s vyloučením železného odpadu, popřípadě ještě aluminiových fólií. U digitálních detektorů je výhoda, že nám signalizují zpravidla pomocí ID čísel vodivosti pravděpodobný materiál nálezu, různé druhy kovů jsou navíc signalizovány různými tóny, takže základní informaci dostáváme bez nutnosti sledovat displej. Správným naprogramováním digitálního detektoru můžeme vyloučit určitý odpad ze signalizace, nastavit správnou citlivost a zesílení signálu, hlasitost do vestavěného reproduktoru nebo sluchátek a spoustu dalších funkcí.

Co musí splňovat detektor kovů pro začátečníka a co pro profesionála?

Začátečník ocení detektor, který může zapnout a jít hledat. I ty nejjednodušší detektory mají rozlišení kovů, tónovou identifikaci, u digitálních je přibližné určení hloubky. To, čím se liší od detektorů profesionálních, je především výkon (dosah), rychlost a přesnost zpracování signálu a přesnost rozlišení materiálu nálezu. Zatímco nejlevnější detektory rozlišují všechny kovy do 5 skupin, tak ty lepší do 40-60 a v současnosti nejlepší detektor Minelab E-trac určuje kovy pomocí 2 čísel 0 až 50 na vodorovné ose a 0 až 35 na svislé, čímž vzniká 1750 různých kombinací k přesnému určení vlastností nálezu. V praxi to znamená, že s levnějším detektorem častěji kopeme odpad nebo naopak přecházíme cenné nálezy skryté v blízkosti odpadu.

V jakých odvětvích se dá detektor kovů využít? (stavebnictví, vojenství…)

Detektory, o kterých je řeč, jsou velmi citlivé, protože se používají k vyhledávání starých relikvií, zejména mincí, odznaků, bronzových, zlatých či stříbrných starožitností, ale také k hledání militárií, pozůstatků z válek i podstatně starších, než byla ta druhá světová. Ve vojenství se používají detektory podobné, které však záměrně nejsou tak citlivé a reagují pouze na větší předměty – miny apod. Ve stavebnictví se používají především detektory inženýrských sítí, které opět zcela záměrně nereagují na drobné předměty.

Je potřeba k používání detektoru nějaká licence? Mohu jej používat
kdekoliv?

O žádném zvláštním zákonu regulujícím „hledání pokladů“ nevím. Při hledání je potřeba respektovat zákony o ochranně přírody, nesmí se kopat v oblasti archeologických nalezišť, je třeba respektovat soukromé vlastnictví, chovat se ohleduplně. Pokud na neosetém poli vydloubnu minci z 20 cm a díru zpět zasypu, tak asi nikoho nerozlobím. Naběhnout s krumpáčem do parku nebo nádvoří Karlštejna asi nebude to pravé. Patří ke slušnosti každého hledače, že již vykopaný odpad nenechá pohozený vedle díry, ale odnese ho s sebou, minimálně proto, aby ho za rok znovu „nenašel“.

Dá se pomocí detektoru kovů vydělávat? Nebo jde pouze o zajímavé hobby.

K úspěšnému hledání pokladů jsou kromě dobrého detektoru a štěstí zapotřebí především informace. Pokud jdeme jen tak na pole nebo do lesa, je to hobby. Pokud si před tím prohlédneme staré mapy, přečteme místní kroniku, pohovoříme s pamětníky, tak se naše šance rapidně zvyšuje. Jestli se tím dá vydělávat, je velice těžká otázka, protože všechno co najdete v zemi patří státu…

Je hledání pomocí detektorů nebezpečné (nevybuchlá munice a podobně)?

Samotné hledání nebezpečné není, problém je až při kopání. Proto je důležité před kopáním nález správně zaměřit a vyhodnotit údaje z detektoru. Pokud je to velké a vypadá to jako bomba, všeho nechat, označit a zabezpečit místo a volat Policii. Na nevybuchlou munici je možné narazit kdykoliv a kdekoliv, nicméně jsou oblasti, kterým by se měl laik vyhnout, například oblast Ralska po odchodu sovětských bratrů. Mimochodem v Kuřivodech je soukromé muzeum pyrotechniky, majitel se každému rád a odborně věnuje.

Dělí se detektory do nějakých kategorií? Dá se doporučit nějaký konkrétní detektor pro různé skupiny hledačů?

http://www.detektorkovu.com/products/c-scope-cs1mx/ Jednoduchý analogový detektor „Zapni a jdi“, lehký, tudíž vhodný i pro děti, levný, ale plně funkční, nezaměňovat s „detektory“ z teleshopingu

http://www.detektorkovu.com/products/garrett-ace-150/ Digitální varianta jednoduchého detektoru pro začínající a mládež

http://www.detektorkovu.com/products/minelab-x-terra-305/ Jeden z mnoha zástupců kvalitních digitálních detektorů v kategorii 10 – 20tisíc, existují různé varianty, s tímto detektorem je hledání rychlé, určení materiálu podstatně přesnější, za tento detektor se nemusí stydět ani profesionál.

http://www.detektorkovu.com/products/tesoro-golden-umax/ Kvalitní analogový detektor v kategorii 10 – 20 tisíc pro ty co nepotřebují displej, nechtějí nic programovat, prostě „stará škola“, opět se vyrábí v několika variantách, je velmi lehký, ani dlouhé hledání neunaví, velmi oblíben u žen a dívek.

http://www.detektorkovu.com/products/detektor-kovu-minelab-e-trac/ Nic lepšího není, nemá srovnání s jiným detektorem. Unikátní rozlišení kovů na obrazovce ve dvou osách – osa vodivosti a osa obsahu železa. Přesto, že návod k detektoru čítá přes 100 stran, je detektor předprogramován tak, že stačí zapnout a hned můžete hledat mince. K dokonalému využití všech funkcí a schopností se pak propracujete postupně. Pokud můžete investovat přes 30 tisíc, není jiná volba. Jde programovat přes PC, ukládat různé vzorce hledání a vyměňovat je s kolegy po síti. Pokud máte problém ovládat svůj mobil, tento detektor si nekupujte.

Be Sociable, Share!

• 
•