Ve Spojených státech je to problém, v České republice se o posttraumatickém syndromu vojáků, kteří se vrátili z válečných misí, zatím příliš nehovoří.
Důvodem je hlavně rozdíl v počtech. USA má v Iráku a Afghánistánu více než 200 tisíc vojáků, Česko každoročně vysílá do misí „pouze“ kolem tisíce žen a mužů. To ale neznamená, že čeští vojáci netrpí následky z traumat a stresů, které ve službě za hranicemi zažili.
Podle oficiálních odhadů vyhledá kvůli účasti v misi psychologickou či psychiatrickou pomoc asi jedno procento vojáků. Samotní veteráni ale operují s počty, které jsou desetinásobně vyšší.
Češi jsou vůči stresu odolní
„Přibližně do jednoho procenta vojáků může mít nespecifické zdravotní potíže související s psychickým zatížením,“ řekl primář psychologického oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze Jiří Klos.
Od roku 1990 se v misích vystřídalo 22 500 příslušníků armády. To by znamenalo kolem dvou set případů za dvacet let. Podle veteránů je to až dva tisíce.
Generál Josef Prokš, který má na generálním štábu mise na starost, říká, že Češi jsou vůči stresům odolní. Místopředseda Sdružení válečných veteránů Ladislav Sornas už tak optimistický není. Podle něj se vojáci k problémům přiznají až po odchodu z armády.
Podle Šornase se posttraumatický syndrom projevuje dlouhodobě a má různé symptomy. Mezi aktivními vojáky zaznamenal, že někteří po zážitcích v misích se např. vyhýbají střelbám či dalšímu odjezdu do zahraničí.
Problémy se řeší pomalu
V několika případech se podle Šornase syndrom rozvinul v patologické chování. „V Havlíčkově Brodě si jeden veterán vzal škrabošku čerta, růžové rukavice, jaké nocí uklízečky, a šel s granátem vyloupit banku. Když si na něj policie počkala, po honičce v parku se tím granátem vyhodil do povětří,“ uvedl Šornas. Takových pohnutých osudů je podle něj v armádě několik.
Armáda problémy vojáků řeší pomalu, ale nezametá je pod koberec. Podle Prokše vojáci procházejí zdravotními prohlídkami a důslednou přípravou na konkrétní misi. Pokud se příznaky narušení projeví v misi, ihned reagují.
Počet zraněných a mrtvých českých vojáků v misích nepatrně roste. Zatím nejtragičtější byl rok 2008. V Afghánistánu zemřeli dva vojáci a 21 jich utrpělo zranění (jeden v Iráku). V misích umřelo od roku 1990 celkem 16 vojáků, zranění si přivezlo domů již několik desítek.
Napsat komentář