Své náboje vynálezce nazval „Atlas Bullets“. Jsou to prakticky silnostěnné krátké hlavně s uvnitř schovanou kulkou. (Kredit: Michael Crumling)
Když se řekne tištěná pistole, je potřeba dodat, zda jde o tisk metodou slinkování kovového prášku, nebo tryskou vytlačovaný natavený plast. V tom prvním případě, kdy se teplem laserového paprsku spéká kovový prášek, dostaneme zbraň kterou laik od klasického frézovaného originálu nerozezná. Je z kovu a má i drážkovanou hlaveň. O jednom takovém chlubení techniků firmy Solid Concepts, kteří po padesáti výstřelech na svém výrobku neshledali zjevné známky poškození, jsme již psali.
V článku jsou ale již nepřesnosti ohledně počtu výstřelů, protože ze stejné zbraně později stříleli znovu. Skončili někde po sto výstřelech. Ani pak replika Coltu 1911 neměla poruchu. A kdyby prý je to už nepřestalo bavit, tak tam bouchají dodnes.
Pravdou je, že prachová náplň těchto zbraní již poněkud zastarala, nemá tak razantní nárůst tlaku v náboji, čímž neklade moc velké nároky na kvalitu materiálu. Nicméně i tak střely proslavené „pětačtyřicítky“, dříve osobní zbraně důstojníků, vykazují „stop efekt“ a útočník není schopen svůj úmysl dokonat i když dostal zásah do méně podstatné části těla. U zasaženého vyvolá těžká kulka tlakovou vlnu, otřes šířící se tkání, podráždí nervy a vyvolá šok, svaly přestanou poslouchat a nelze například stisknout spoušť, nebo dokončit bodnutí nožem. Ke stroji, který tiskne z kovového prášku, se dostane jen hrstka specialistů. Většina zájemců o tištěné zbraně proto zatím bere za vděk tvarovaným plastem.
Pokračování článku naleznete na serveru osel.cz
Napsat komentář