Proč takové zbraně vůbec vznikaly? Důvod je jednoduchý, bylo potřeba vymyslet zbraň, která by byla schopná vystřelit více nabojů a přitom byla bezpečná. Tehdejší černý prach byl výbušný a nábojnici zatím nikdo nevymyslel. Na opakovačku bylo proto potřeba ještě nějaký čas zapomenout, a tak se hlavně v Itálii dali puškaři do práce a začali vynalézat první vzduchovky. Z nich se dnes dokonce části mechanismů použvají běžně v airsoft zbraních.
Jedním z takových vynálezců byl i Ital Bartolomeo Girandoni. První pokusy s černým prachem ho připravily o syna, a tak musel přejít na stlačený vzduch. V roce 1780 mu byl přidělen kontrakt pro Rakouskou armádu. Měl vyrobit pušku, která dokáže vystřelit 22 ran ráže .47 palce. Do konce století dodal rakouské armádě přes tisícovku takových zbraní i s ručními pumpičkami a velkokapacitními „čerpadly“ pro rychlejší dobíjení.
To vedlo samozřejmě k velké popularizaci a rozšíření plagiátorství. Je pravdou že podobné zbraně většinou neměly takovou razanci ani schopnost vystřelit tolik nábojů. Pro běžné „domácí“ střílení však zásobník o deseti kulích postačoval. Kopie se prodávaly například pod značkou Cantarini Vídeň. Jednomu americkému sběrateli se podařilo dát dohromady jeden zajímavý kousek, který vidíte na obrázku nahoře.
Unikátem těchto zbraní byla nádržka na vzduch umístěná v rukověti hned za hlavní, která tak maximálně využila energii stlačeného vzduchu. Další kule se nabíjely pružinou, která je po odpalu umístila do „komory“ z boku hlavně. Zbraně byly, jak se na tehdejší dobu sluší a patří, často bohatě zdobeny a vykládány zlatem.
Princip zbraně je možné vidět na videu zde: https://www.youtube.com/watch?v=6GzLa1Cvcuo
Napsat komentář