Události posledních dnů na Ukrajině, bezprecedentní sestřelení civilního letadla a postimperiální chování Ruska by mohly tomuto titulku dát i nepříjemně naléhavý význam, jenže toto zvolání se týká našeho průmyslu, alespoň prozatím.
Česká ekonomika je silně navázaná na automobilový trh, nejen samotní výrobci, ale zejména subdodavatelé jsou jeho výkyvem velmi ohroženi. Postavení našeho trhu na více pilířů je minimálně žádoucí. Zatímco naši politici nevidí za obroučky svých módních brýlý, a řeší spíše věci jak jim přijdou pod ruku než směrem do budoucna, trh alespoň reaguje racionálně. Tedy pokud by nebyl pokřiven subvencemi a dotacemi, které na jedné straně někomu pomáhají a na druhé straně omezeními, které rozvoj potlačují.
EU podporuje kde co, od sjezdovek kde není sníh po hotely, které se zvou relaxačními centry a zejí prázdnotou. Zbraně jsou v EU skoro sprosté slovo, o snahách je regulovat nemluvě. To že tu u nás máme kvalitní konstruktéry, excelentní technické inovátory a výborné designéry se ví, alespoň právě zmiňovaný automobilový průmysl toho značně využívá. To je naše přidaná hodnota k „levné“ pracovní síle. Proč ji ale nevyužít také ve zbrojním průmyslu? Vždyť co jiného je v dobách krize víc potřeba? Budete chtít nový vozový park pro vládní představitele nebo si jako třeba Egypt objednáte 130 tisíc nových pistolí pro své policejní složky, abyste lidem zajistili bezpečnost?
Namísto toho, abychom si vážili našich předností, si kálíme do vlastního hnízda. Tím myslím hlavně osvětu u nás doma. A namísto toho, abychom otevřeně diskutovali ve veřejných médiích o tom, že zbrojní průmysl není strašákem, oháníme se trapným pseudopacifismem evropského střihu. Na sportovním střeleckém klání českou televizi neuvidíte, maximálně pokud se jedná o olympijské sporty. To že se tu konají zajímavé akce světového formátu jakoby nikoho nezajímalo. Přece bychom nepropagovali něco tak strašného jako jsou zbraně, vždyť přece zabíjejí! To že slouží také (A to hlavně a především!) k obraně, sportu a technickému rozvoji je nepodstatné. Mechanika, fyzika, chemie a další technické obory, které se týkají zbraní, jsou naší českou doménou. Pokud se zajímáte o dění kolem a čtete některý ze zahraničních serverů, s železnou pravidelností se zde objevují články o našich firmách, výrobcích a inovacích. Dozvíte se kam, kdy a za kolik se toho z ČR vyvezlo, ale také jak se inovativně podílejí naši menší výrobci na rozvoji vojenské techniky. U nás je ticho po pěšině nebo se články objevují jen na odborných serevrech. O našich výrobcích se ve světě mluví dobře, jsme vnímáni jako technická velmoc, která i přes snahu regulacemi dusit tento segment doma, prosperuje.
Buďmě stejně jako na naše pivo (alkohol může přece také zabíjet) hrdí i na náš zbrojní průmysl, podporujme jeho růst jako další ekonomický pilíř, vysvětlujme laické veřejnosti, že to přináší více kladů než záporů. Podporujme přeměnu tohoto segmentu stejně jako se to povedlo u aut, udělat ze stodvacítky dnešní oktávku. Změnme myšlení lidí jako se to povedlo v případě jaderných elektráren navzdory eko-nátlaku EU v čele třeba s Rakouskem, které (sic!) svými Glocky zaplavuje svět.
Prostě o tom mluvme, všude, s každým a kdykoliv to je vhodné.
Napsat komentář